Proč lidí ztrácejí štěstí?

08.12.2016 22:27

Jak si vrátit radost? Proč lidí ztrácejí stav štěstí? Proč lidí přestávají mít 
radost z života?
Včera jsem byla u moře, opalovala jsem se, plavala jsem, a přímo vedle mne si 
hráli děti. Jeden z nich měl vodní pistole, on tam dával vodu a políval své 
kamarády, hlasitě se smál a potom utíkal. Jeho kamarády ho honili. I 
nejdůležitější je, že vše ty děti byli tak státně a radostně.
Já jsem je sledovala asi 30 minut. I což je překvapující – smích a 
zábava pořád byli s nimi. Pořád zněl smích. Když děti přiběhli ke svým rodičům, 
oni jim říkali něco v duchu: „Nezlob“, „Uklidní 
se“… A čím víc měli radost děti, tím přísnější byli jejich 
rodiče.
Podívej se na své děti! (Jestli máš).
Nebo si vzpomeň na sebe, když si byl malý, ty si byl stejný.
Důvod proč se mi líbí děti, je že jsou skutečně!
Rozum ještě neovládl jejich emoce a city.
Jestli se něco stane dětem, oni pláčou, a za několik minut se znovu smějí.
A teď se podívej na dospělé: oni mají všechno opačné! Celý den jsou smutné a 
řeší problémy. Jestli se jim stane něco hezkého, oni na pár minut budou mít 
radost (a možná ne) a zatím znovu se potápějí v problémy.
Víš, já ti řeknu doopravdy, že pro mne je taky těžké mít takovou radost jako 
děti. Hodně se učím díky sportu.
Například, se svým kamarádem často hrajeme velký tenis. Když zvítězí, on dává 
ruce nahoru, skáče a má radost! Je to tak skvěle se na něj dívat. Přesně jako 
dítě!
A já nikdy nemám radost. Já myslím že vítězit je pro mne přirozeně (a je to 
moje chyba).
A včera se stal jeden hodně významný moment.
On zvítězil 3:2. A jako vždy, pokaždé on skákal a měl radost.
Já se zatím vyrovnala 3:3. Vzala jsem z něj příklad a taky jsem začala skákat a 
mít radost.
Zvítězila jsem set 4:3. Ale tentokrát jsem neskákala.
On se mě zeptal: „Co, nemáš radost?“
Odpověděla jsem: „A proč? To je přirozeně!“(tj.  že jsem 
zvítězila).
On řekl: „To znamená že teď prohraješ!“
Já jsem se posmála a myslela: „Samozřejmě, Vesmír mě potrestá že jsem 
neskákala“
Řekla jsem to a zapomněla.
Ale teď sleduj opatrně co se stalo dál.
On se vyrovnává 4:4
On vítězi 5:4!
2 sety na řadě zvítězil kamarád!
Do konce hry zůstávalo 5 minut. My jsme se domluvili, že si zahrajem poslední 
set. Buď nikdo nezvítězí, nebo on bude vítězem.
Kamarád už vítězi 3krať! Je to 40:0 v poslenim setu. Ještě jednou a on zvítězí.
Můj mozek říká: „Není šance!“
Beru se v ruce a říkám Vesmíru: Tak dobře, rozuměla jsem lekci! Budu mít 
radost!“
40:15, 40:30, 40:40 
Nakonec nikdo nevyhrává! 5:5
Někdo řekne že vše je to jen náhoda.
Víš, náhody nejsou náhodně!
V poslední době hledám odpověď na otázky: „Co dělat abych byla 
šťastnější?Co dělat abych zvedla svou 
energii?
Tudíž mi Vesmír ukázal cestu!
Vzpomněla jsem si svou větu: To je přirozeně!
A přesně kvůli tomu lidí nemají radost. Protože pro něj úspěch a vítězství jsou 
přirozeně a obyčejné. Ale když se stane problém, lidí okamžitě reagují! Nálada 
padá, úroveň zloby se zvyšuje, člověk je zahrnuty do negativního stavu, začne 
mocná erupce negativní energie do prostoru. A potom člověk se diví, proč se na 
něj se sype řada problémů? Jedna za druhou? I tak často lidí vcházejí do 
očarovaného kola problémů: vyřeší jeden, objeví se další, vyřeší další, objeví 
se třetí atd.
A vše proto že kde jsou emoce, tam je energie. Kde je energie, tam je tvorba.
Lidí přestali investovat energie do úspěchu a vítězství. Oni dávají energie jen 
problémem.
Lidí se přestali překvapovat a těšit se z toho co videji. Bývají na krásných 
místech a neoceňují tu krásu. Někam jedou na dovolenou, uvideji krásnou 
krajinu, postavený palác, vysokou horu, a to je nepřekvapuji a neokouzlí, ale 
to přidává hodně energie. A ještě jakou. Jen ty vzpomínky na jednou uviděném 
nebo uslyšeném za nějakou dobu taky budou přidávat  energie.
Pracovala jsem s jenou paní a zeptala jsem se na její vítězství a úspěchi. Ona 
přemýšlela chvíli a jmenovala 4 vytezstvi, potom se zamyslela. A ty ženě je 
kolem 32!
1 vítězství na 8 let?
A doopravdy to se stává se všemi lidmi. Oni si vůbec nemůžou vzpomnět na 
vítězství a uspechi. Oni na to zapomínají jakmile se stanou. Soustředění se 
přepíná na novou cíl nebo na problém. 
A kde je energie?
- v nových cílech (stav honičky)
- v existujících problémech (stav problémy)
Já jsem 24 roky byla v těch dvou stavech, pořád jsem přepínala mezi něj.
Říkala jsem si: „Když začnu dostávat xxxxx kc na den, budu 
šťastná“ I nikdy jsem se nakonec nestala šťastnou.
Proto přestaň sobě lhát, že když dosáhneš něčeho budeš šťastný, úspěšný nebo 
mít radost . Vše ty stavy existují jen teď! A jestli 10 let ve stavu teď jses 
nešťastny, tak jak si myslíš že se za jeden den přepneš a budeš šťastný? Je to 
jako bys chtěl udělat motouz za jeden den bez tréninku.
Já píšu ten článek pro tebe s voláním mít radost!
Jak si vrátit radost? Měj radost z maličkosti, měj radost z velkich události, 
měj radost z malých úspěchu, měj radost z vítězství!
Nikdo ti nedluží nic!
A ještě min Vesmír!
Vše co máš v životu je dar!
Vesmír ti  nic nedluží!
Čím víc myslíš, že ti někdo něco dluží, tím víc se budeš klamat v životě.
Ano, mimochodem, jedna z příčin proč se kazeji vztahy v rodině je proto že 
manželka myslí, že manžel ji něco dluží, a manžel myslí, že mu manželka něco 
dluží. Děti se zlobí na rodiče, že oni jim něco nedali, a rodiče lituji že 
nedali víc svým dětem.
Nikdo nikomu nic nedluží!
I když ti někdo řekne, že jses dlužný, chtějí tebou manipulovat!
„Dlužný“ vyzývá cit viny, jedno z nejsilnějších negativních 
a ničících pocitu.
Jestli akceptuješ že ti nikdo nic nedluží, zbavíš se velké negativní zátěže. 
Jestli to neakceptuješ, můžeš jít dál po uši v negativů.
Akceptuj tento článek jako dárek pro tebe od Vesmíru. Ted víš, jak si vrátit 
radost!
A já, že své strany akceptují svůj talant psát články jako dárek. A jsem moc 
řada!
Chceš víc dárků v životě?
Akceptuj dárky s radosti a Vesmír té náplní dárky.